V tomto článku si povíme něco víc o historickém vývoji a o proměnách budovy bývalého ženského dominikánského kláštera Plzni, kde nyní sídlí Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje.

SVK

Klášterní život

Historie tohoto areálu se začala psát v roce 1711, kdy zde byl založen ženský dominikánský klášter. Ten vznikl v centru Plzně a zařadil se tak po bok dalších dvou, v té době fungujících klášterů, které však byly oba mužské (jednalo se o kláštery dominikánů a františkánů).

O založení ženského kláštera se na počátku 18. století významně zasloužila Kateřina Vratislavová z Mitrovic, společně se svojí mladší sestrou Rozou Maxmiliánou z Mitrovic. Toto úsilí podpořil také jejich otec, Václav Hynek Vratislav z Mitrovic, který v té době zastával pozici hejtmana plzeňského kraje.

Pro novou klášterní budovu získaly sestry místo v jihozápadní části města v bezprostřední blízkosti hradeb, u tehdejší Litické brány. V té době se zde nacházelo spáleniště a brána podle všeho již nefungovala, byla zavřená a její funkci nahradila Nová brána v dnešní Prešovské ulici.

Jako architekt nového areálu byl vybrán Jakub Auguston ml., který stavbu dokončil během dvou let.

Klášter, který byl zasvěcen sv. Růženě Limské, byl funkční od 31. července 1714 a řádovým sestrám bylo dáno k dispozici celkem 30 obytných cel. Informace, které se dochovaly, dokládají, že již v roce 1720 jich zde žilo dvacet, včetně Kateřiny Vratislavové, která byla v roce 1719 zvolena za představenou kláštera. O osudech její sestry Rozy Maxmiliány se však nic neví, není ani jisté, zda v plzeňském klášteře vůbec žila.

Dominikánské sestry si nechaly vystavět i nový kostel, který k objektu klášterní budovy přiléhá. Tento byl zasvěcen sv. Anně a jeho architektem byl, stejně jako v případě kláštera, Jakub Augustin ml. Kostel však byl dokončen až v roce 1735, kdy byl již Augustin po smrti.

Klášterní život se však zde netěšil příliš dlouhé historii. Josef II. jej totiž v roce 1782 zrušil, stejně jako mnohé další, a řádové sestry byly nuceny se vystěhovat.

SVK

Škola základ života

V květnu roku 1783 byla opuštěná budova vydražena – za bezmála 12 000 zlatých ji koupilo město Plzeň. Původně zde měl být zřízen městský chudobinec, nakonec se do ní však přestěhovala městskáškola společně se šestitřídním gymnáziem. Výuka byla svěřena premonstrátům z kláštera v Teplé.

Budova byla pro tyto účely upravena zbouráním příček, z bývalých obytných cel tak vznikly učebny. V přízemí a v prvním patře byly umístěny učebny městské školy, gymnázium se nacházelo ve druhém patře. Přes veškerou snahu však byly prostory velmi stísněné. Pohybovalo se zde na 800 lidí, v areálu se navíc nacházely i byty pro učitele, pro správce budovy a mimo jiné také byt pro hrobníka.

Filosofický ústav byl v Plzni založen 7. ledna 1804 a bylo rozhodnuto, že bude taktéž umístěn do budovy bývalého dominikánského kláštera. Bylo však přihlédnuto k tomu, že stávající prostory nejsou vyhovující a krajský úřad proto rozhodl, že dojde k rozšíření areálu. Z počátku proto Filosofický ústav sídlil v domě Vojtěcha Hrůzy (dnešní dům č. 60 na rohu ulic Veleslavínova a Perlová).

Stavbu dostal na starost plzeňský stavitel Šimon Michael Schell a došlo během ní k rozšíření budovy o nové klasicistní křídlo. To bylo umístěno směrem na jih, do míst, kde v minulosti stálo městské opevnění. Přestavba byla dokončena v roce 1808 a přišla město na bezmála 11 000 zlatých. Kapacita budovy se tím však rozšířila a umožnila tak i nárůst počtu studentů. Kolem roku 1930 jich zde bylo cca. 1 600.

3. října 1931 byla v areálu zřízena místní lidová knihovna s čítárnou. Zbylý prostor sloužil během let pro účely skladování a nacházelo se zde také mnoho obchodů, příkladem budiž prodejna Elektrických podniků, během jejíhož působení byly v přízemí vybourány velké výlohy.

SVK

A pak přišla dnešní SVK…

V červenci roku 1949 požádal Ústřední národní výbor statutárního města Plzně o zřízení samostatné vědecké knihovny. Zdá se být potřebná kvůli založení vysokých škol – Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty. Základem fondů této nově vzniklé knihovny měly být obsáhlé fondy tehdejší knihovny Městského historického muzea, jež obsahovaly 134 000 svazků.

Státní studijní knihovna byla zřízena 28. února 1950 a město Plzeň, které slíbilo, že zajistí pro tuto instituci vyhovující prostory, ji v roce 1953 přestěhovalo právě do budovy bývalého gymnázia. V té době se zde však nacházely byty, sklady a prodejny, což vedlo k tomu, že knihovna nemohla ani zdaleka využít celou kapacitu budovy.

Poté, co se podařilo vyjednat vystěhování areálu, započala nutná rekonstrukce, vnitřní prostory totiž nebyly v dobrém stavu. Novým vedoucím architektem se stal Otto Gschwind, který práce na budově započal 1. dubna 1953.

Při rekonstrukci se velmi dbalo na to, aby se zvenku zachoval původní ráz budovy, z pozdějších úprav se proto ponechaly pouze výkladní skříně v jižním křídle, protože přiváděly do budovy víc světla. Rozhodnutí se osvědčilo a tyto jsou na svém místě dodnes. Naopak zcela nově vznikla studovna, jež byla umístěna na místo původního rajského dvora.

Pro čtenáře byla budova nově otevřena symbolicky v den 135. výročí narození Bedřicha Smetany, tedy 2. března 1959.

V této době byla plzeňská Státní vědecká knihovna nejmoderněji vybavenou knihovnou u nás, fungovala zde např. potrubní pošta, lanový dopravník či dálnopis.

Další, tentokrát však již méně rozsáhlou rekonstrukcí, prošla budova mezi lety 1987 – 1994. Podle projektu Jiřího Fleisnera došlo k inovaci vzduchotechniky, k připojení objektu na nový plynový kotel a byla také vyměněna okna a opravena střecha.

V roce 2010, kdy uplynulo 60 let od založení Státní vědecké knihovny, otevřela dnešní Studijní a vědecká knihovna volný výběr knih. Tento, prozatím poslední zásah byl vyprojektován pod dohledem architekta Václava Šmolíka v druhém patře budovy, za přispění 20 milionů od Plzeňského kraje.

Budova se nesmazatelně zapsala do koloritu zdejší krajiny a stala jednou z dominant města Plzeň.

Jakékoliv zásahy uvnitř i vně tohoto areálu jsou přísně posuzovány ze stran památkové péče. Budova je volně přístupná v době, kdy je otevřena Studijní knihovna, tj. od pondělí do pátku v čase od 8:00 do 19:00. Kostel sv. Anny je nyní pronajat pravoslavné církvi, která o něj pečuje. Bohoslužby se konají každou neděli od 9:30 do 13:00. Přístupný je také během Noci kostelů

Jsi 745. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Reklama zde napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Péťa Stenzelová

Péťa Stenzelová

Vášnivá pisatelka milující umění ve všech jeho formách. Blogerka, fotografka, studentka a v neposlední řadě také a bojovnice za krásnější svět.
Péťa Stenzelová
Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail