Výraz provincia původně označoval pravomoci římských úředníků, vysílaných na nově dobytá území. Za císařství se pak vztahoval i na samotné, nově dobyté území. Každá provincie obdržela základní směrnice, lex provincialis, které určily její hranice, rozdělení a privilegia. Správu provincie měli v rukou buď propraetoři nebo prokonzulové, kteří stavěli armádu, vybírali daně a prostřednictvím ediktů vykonávali zákonnou moc. Každý správce provincie měl k dispozici skupinu legátu jmenovaných senátem. Císařské provincie se nechal římský císař pod vlastní kontrolou a senátorské provincie pak spravoval senát. Řím se mohutně rozvíjel právě díky nesmírnému přílivu daní z provincií a neustálého pohybu lidí a zboží.

Líbil se ti tento článek? Přečti si i další ze série.

Jsi 1317. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Reklama zde napořád jen za 75 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Jiří Glet

Mgr. Jiří Glet je absolventem právnické fakulty UJEP v Brně. Již desítky let se zabývá českou a evropskou historií, kulturou, uměním, historickými pamětihodnostmi a přírodními krásami. Je autorem několika průvodců, historických, dětských i humoristických knih.
Jiří Glet

Latest posts by Jiří Glet (see all)

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail