Ze zámku v Hradci nad Moravicí na zámek Raduň
Hradec nad Moravicí tvoří vstupní bránu do malebného údolí řeky Moravice a skládá se z komplexu Bílého a Červeného zámku. Bílý zámek stojí na místě původního středověkého přemyslovského hradu. Dnešní empírový zámek byl postaven počátkem 19. století, dominanta zámku, mohutná hranolová Bílá věž pochází až z konce 19. století. Velmi působivý je taky Červený zámek z konce 19. století se zámeckou bránou, hradbami, věžičkami a hodinovou věží. Červený zámek byl inspirován režnými hradními stavbami německého středověku. Nyní slouží jako hotel, stylová restaurace a koncertní sál.
V roce 1778 se vlastníky zámku stala pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic, která zámek držela až do poloviny 20. století. Knížata byli milovníky umění a tak na zámku často pobývali jako hosté vynikající umělci, jako například Josef Mánes, Ludwig van Beethoven, Nicolo Paganini nebo Ferencz Liszt.
Na zámku si můžete prohlédnout zámeckou knihovnu a čítárnu, reprezentační jídelnu, společenské sály, kuřácký, hudební a kulečníkový sál, dámský rokokový pokoj a knížecí byt. Dále pak hostinské apartmá, zámeckou ložnici, lovecký salon zvaný Hubertova světnice, zámeckou kapli a Erbovní sál. Zámecké komnaty jsou vybaveny dobovým nábytkem, sbírkou obrazů, porcelánu a skla. Mimořádnou hodnotu mají vystavované předměty připomínající zdejší pobyt světoznámých hudebních skladatelů Ludwiga van Beethovena a Ferencze Lizsta. Na slavnou hudební tradici navazuje mezinárodní hudební festival mladých interpretů Beethovenův Hradec, který je každoročně na zámku pořádán.
Zámek je obklopen rozsáhlým zámeckým parkem s cennými dřevinami, který svou rozlohou 130 ha se řadí k největším zámeckým parkům v naši zemi. V zámeckém parku je několik tras, když se však vydáte po modré značce, zanedlouho dojdete k Bezručově vyhlídce, vyhlídkovému pavilonu z konce 19. století. Je odtud pěkný výhled na zámek, do údolí řeky Moravice a městečko Hradec nad Moravicí.
Městské koupaliště v Hradci nad Moravicí
V městečku Hradci nad Moravicí mají pěkné letní koupaliště s dvěma bazény, bazénem pro děti, skluzavkami, stánky s občerstvením a parkovištěm.
Raduň
Jen asi 5 km východně od Hradce nad Moravicí stojí další pěkný zámek, Raduň. Na návrší nad obcí Raduň stávala původně gotická tvrz. V polovině 16. století nechali šlechtici Tvorkovští z Kravař přestavět tuto tvrz na renesanční zámek. Šlechtický rod Larisch – Mönichů nechal počátkem 19. století zchátralý renesanční zámek zbořit a na jeho místě byl postaven trojkřídlý klasicistní zámek. Současně byl založen krajinářský zámecký park s několika rybníky, jeden největších zámeckých parků ve Slezsku.
V roce 1832 se do Raduně přiženil kníže Gebhard Leberecht Blücher z Wahlstattu. Byl to vnuk slavného pruského vojevůdce polního maršála Blüchera, který v napoleonských válkách výrazně přispěl k porážce Napoleona. Právě za panování šlechtického rodu Blücherů dostal zámek v Raduni dnešní romantickou podobu s dvěma věžemi.
Na zámku jsou atraktivně zařízené společenské a soukromé pokoje mapující proměny životního stylu aristokratické rodiny, od počátku 19. století do poloviny 20. století. Můžete si rovněž prohlédnout soukromé pokoje knížat Blücherů z Wahlstattu, vstupní halu, kuřácký pokoj, přijímací salon, pracovnu knížete a taky hostinské pokoje. V zámeckých místnostech je historický nábytek, kachlová kamna, nástěnné a stropní dekorace a vykládané parkety.
V zámeckém paku stojí pěkně zrekonstruována klasicistní oranžerie, ve které se pěstovaly okrasné květiny. Na skleníky oranžerie navazuje okrasná zahrada se sbírkou takřka 700 cizokrajných rostlin a citrusových dřevin. V letním období oranžerie sloužila rovněž jako zahradní salon. Scházely se zde šlechtičny, popíjely kávu a čaj a byly pro ně připraveny nejrůznější zákusky. Šlechtičny se bavily mezi sebou, četly si a vyšívaly, no prostě byla to zámecká idyla.
Taky barokní sýpka v zámeckém parku byla nákladně opravena. Je zde umístěna zámecká expozice a návštěvnické centrum.
V samotné obci Raduň stojí renesanční kostel Nejsvětější Trojice a je zde taky několik rybníků. Nad hrází rybníka pod vsí roste přibližně 500 let starý dub letní. Je to nejstarší památný strom na Opavsku.
Uvedený text je ukázková kapitola z e-knih Jiřího Gleta Turistický průvodce IV.
zajímavosti z moravských a slezských hradů a zámků. Dalších 20 kapitol o hradech a zámcích Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraj najdete v knize. Kniha je součástí celé série průvodců mapující Čechy, moravu a Slezko.
Jsi 4225. čtenář tohoto článku. Děkujeme.
- Co možná nevíte o okrese Benešov - 12.11.2018
- Jak se bydlelo v Římské říši - 18.10.2018
- Měna v Římské říši - 2.9.2018
Napsat komentář