Ještě ve druhé polovině 20. století tvořily haldy – umělé hory z hlušiny ostravských dolů zcela nezaměnitelnou dominantu „Černé Ostravy.“ Za Rakousko – Uherska i první republiky haldy obývali svérázní lidé na okraji společnosti, kteří z hlušiny vybírali černé uhlí a prodávali je židovským obchodníkům. To byl jejich způsob obživy a za prodané uhlí si kupovali jídlo a levnou kořalku. Přímo v haldách měli vybudovány své skromné příbytky, byly to vlastně takové zemljanky. Na haldách založili taky spolek s názvem „Brendpartyja“ a měli také svůj vlastní slogan: „Spravny synek z Brendpartyje nič nerobi eněm pije.“

Na haldy však chodily taky ženy z chudších domácností, aby na nasbíraném uhlí uvařily oběd a v bytě zatopily, aby se jejich „chlap“ najedl a ohřál, až přijde „ze šichty“ domů.

Kouř z haldy Ema, Autor: Radek Bartoš – Vlastní dílo, CC BY 2.5

Tato doba je nenávratně pryč, jen pamětníci vzpomínají na městské haldy, které ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století patřily ke koloritu Ostravy. Pokud je mně známo, zachovaly se již pouze tři haldy, z nichž nejkrásnější je halda Ema 315 m.n.m. , ve Slezské Ostravě. Mnozí Ostraváci taky tvrdí, že je to nejvyšší hora Ostravy, ale to se mýlí, neboť nejvyšší vrchol města najdete v Krásném Poli 334 m.n.m. K haldě Emě byla zřízena naučná stezka, která je okružní, o délce přibližně 8 km. Je to nenáročná trasa, vhodná pro rodiny s dětmi. Stezka je lemována informačními tabulemi s popisem historických, technických a přírodních zajímavostí v okolí. Naučná stezka začíná u tramvajové zastávky na Černé louce a přes Hradní lávku, která vede přes řeku Ostravici, se dostanete k Slezskoostravskému hradu, a od hradu dojdete k haldě Emě. Na zpáteční cestě půjdete kolem Keltičkova muzea a pak kolem Slezskoostravské radnice. Po Sýkorově mostě přejdete přes řeku Ostravici a dostanete se opět k tramvajové zastávce u Černé louky.

Pokud chcete jít přímo jen na haldu Emu, tak od trolejbusové zastávky u ZOO ve Slezské Ostravě půjdete po ulici Michálkovická, pak odbočíte do ulice Na Najmanské a dojdete k haldě.

Na haldě se najednou ocitnete ve zcela zvláštním světě. Poněvadž halda stará okolo 150 let ještě „pracuje“ a uvnitř hoří, vystupují z ní obláčky plynů. Bývá proto taky nazývána „Ostravskou sopkou.“ V hořící haldě vznikají vzácné nerosty, a to porcelanity a jaspisy. Povrch haldy tvoří prohořelá hlušina v nevšední, načervenalé cihlové barvě.

Při výstupu na haldu je třeba dbát náležité opatrnosti. A přece, pokud budete mít své odrostlejší děti stále na očích, doporučuji vám si na haldu udělat rodinný výlet. Z haldy je totiž pěkný výhled na Ostravu. Při troše trpělivosti a štěstí lze na úpatí haldy, porostlém osikami, jívami a břízami, nalézt kameny hlušiny s otisky přesliček a jiných pravěkých rostlin. Jistě, zpravidla nebudou dosahovat kvality sbírky zkamenělin, kterou si můžete prohlédnout v Ostravském muzeu ve Staré radnici na Masarykově náměstí v Ostravě, ale i drobný „suvenýr z pravěku“ nálezce dozajista potěší. Děti nechť si na tuto dobrodružnou výpravu vezmou nějaké starší oblečení, neboť si buďte jistí, že se „vaši hledači zkamenělin“ pěkně zamažou. Tak se tedy s dětmi vydejte na cestu do pravěku a za zašlou slávou staré Ostravy.

Jsi 5155. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Reklama zde napořád jen za 80 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail