Objevte malebný klášter Porta coeli

Pokud Vás zajímá historie, zbystřete! Nyní si totiž povíme něco o nádherné bazilice kláštera Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova. Naleznete ji na Moravě, konkrétně v Jihomoravském kraji, nedaleko města Tišnov. Hned v úvodu také zmíním, že název Porta coeli je latinské označení pro Bránu nebes. Latinský název pak čteme jako porta célí.

Osobní důvody královské rodiny pro založení kláštera

Založení kláštera Porta coeli se datuje do 30. let 13. století. Tehdy se o jeho vznik zasloužila královna vdova Konstancie Uherská, která získala podporu dvou svých synů – Václava I., v té době Českého krále, a také moravského markraběte Přemysla. S myšlenkou na založení kláštera přišel ještě její manžel, Český král Přemysl Otakar I., kterému se však nepodařilo záměr zrealizovat, protože v prosinci roku 1230 zemřel.

Proto tedy královna Konstancie započala dílo na novém klášteře, který byl umístěn nedaleko Moravského Tišnova. Práce s nejvyšší pravděpodobností započaly již někdy kolem roku 1232, protože v době, kdy byla vydána zakládající listina, již v klášteře sídlily cisterciácké sestry.

Markrabě Přemysl daroval klášteru město Tišnov a jeho blízké okolí, což je uvedeno v zakládající listině z 31. října 1234. Klášter tedy získal základní hmotné zajištěn a mohl se rozvíjet. Přemysl jej také osvobodil od všech druhů pohledávek a zajistil, aby poddaní kláštera nemohli být povoláni ke stavbě hradů či k účasti na vojenských taženích.

Moravský markrabě Přemysl mluví v zakládající listině o tom, že stavba kláštera má být usmířením jeho otce s Bohem.

Proto měla tato stavba tak velký smysl pro něj, jeho bratra Václava I. i pro královnu vdovu.Konstancie Uherská totiž nebyla první manželkou Přemysla Otakara I., tou se někdy kolem roku 1180 stala Adléta Míšeňská. Ta také porodila jeho prvorozeného syna Vratislava, jež se měl stát dědicem českého trůnu.

Přemysl Otakar I. však Adlétu odvrhl, odvolávaje se na jejich příbuzenství ve čtvrtém stupni. Přestože záminkou k rozvodu byla jistě především politická výhodnost sňatku s Konstancií Uherskou, stalo se příbuzenství mezi Adlétou a Přemyslem Otakarem I. důvodem, proč byla neplatnost manželství během kanonického procesu v letech 1198-1199 uznána.

Adléta byla poté s dětmi vypuzena ze země a její syn ztratil nárok na královský trůn. Neuspěla ani se stížností u papeže Inocence III., který se zachoval spíše zdrženlivě. Definitivní rozhodnutí z jeho strany nepadlo, byť pravidelně docházelo k mnoha výslechům, které se v pozdějších letech přímo dotýkaly i Konstancie. Spor končí až Adlétinou smrtí 2. února roku 1211. Je proto velmi snadné si představit, proč měl Přemysl Otakar I. zájem o postavení kláštera, coby úlitby Bohu za odčinění životních hříchů, i proč se tato účast přenesla na jeho druhou rodinu.

Konstancie Uherská v Tišnovském klášteře strávila podzim svého života a 6. prosince 1240 zde umírá. Je pochována v klášterním chrámu, stejně jako její syn Přemysl (který umírá již v roce 1239).

Ale teď již dosti suché historie, pojďme se podívat, proč stojí za to Porta coeli navštívit!

Hlavním jádrem klášterního areálu Porta Coeli je bazilika, na kterou ze severní strany navazuje konvent s křížovou chodbou a kapitulní síní. Tato klášterní bazilika, dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie, je trojlodní románsko-gotická stavba, která v půdorysu tvoří latinský kříž. Skládá se ze vstupního portálu v západním průčelí, hlavní chrámové lodi, transeptu s bočními kaplemi a z presbyteria.

Samotná stavba je, hlavně díky svým masivním zdem a malým polokruhovitým oknům, spíše románská. Okna v kněžišti jsou už ale gotická. Vstup do budovy je umožněn buďto hlavní vchodem v západním průčelí, o kterém ještě bude řeč, nebo bočním vchodem v jižním průčelí příčné lodi.

Vstoupíte-li hlavním vchodem, ocitnete se v chrámové předsíni, která má z obou stran boční prostory – severní skrývá schodiště na půdu, jižní je dnes využíván jako depozitář. Poté následuje hlavní loď baziliky vysoká 17 metrů. Od bočních lodí ji odděluje pět pilířů na levé a pět na pravé straně. Na stropě můžeme spatřit majestátní gotickou křížovou klenbu. Na hlavní chrám navazuje transept s bočními kaplemi, který odděluje presbytář (tj. kněžiště) od zbytku chrámu. Presbytář je dlouhý úctihodných 17 metrů a jeho podlaha se o úroveň zvedá za pomoci jednoho schodu. Je ukončen barokním oltářem.

Co je však nejpozoruhodnější částí celého komplexu? Rozhodně vstupní portál, který je zhmotněním samotného názvu Porta coeli!

Portál v západním průčelí je velmi zdobný, byť je zbytek venkovní výzdoby prostý. Jak uvádí Dušan Hladík ve svém díle Dějiny kláštera Porta coeli, portál je: „(…) vysoký 7,6 m a široký 7 m a je zapuštěn 2,2 m hluboko do zdi, která částečně vystupuje za západní průčelí.“

V tympanonu nad vchodem je zobrazen trůnící Kristus v mandorle, který svojí pravou rukou žehná. Obklopují jej symboly čtyř evangelistů a Královna Konstancie Uherská se svým synem manželem Přemyslem Otakarem I. pak klečí u Ježíšových nohou. V rukou svírají symbol klášterní stavby, kterou k němu pozvedají.

Klášterní bazilika je nádhernou ukázkou pozdně románské/raně gotické architektury.

Ve 13. století se zde usídlil řád cisterciaček a komunitu řádových sester bychom zde nalezli i nyní. Aktuálně jich zde žije 5. Porta coeli je jediný fungující ženský cisterciácký klášter v Česku. Památka je přesto přístupná veřejnosti. Jsou zde čtyři stálé expozice a muzeum. Vstupné do kláštera činí 45 Kč, do muzea pak 25 Kč.

Jsi 2986. čtenář tohoto článku. Děkujeme.