Psavé fejetony: Božské korektury aneb Sedmý okruh pekla
Warning: Undefined array key "a" in /data/web/virtuals/119050/virtual/www/wp-content/plugins/podclankova-inzerce/gateway.php on line 2
Krásné představy:
Korektor je vysoce profesionální a vstřícný pracovník nakladatelství, který rozpozná v surovém textu diamant. Pečlivou prací, konzultacemi s autorem a přínosem vlastních brilantních zkušeností z něj vybrousí klenot. Mnoho filmů a knih nám tuto představu naočkovalo.
Realita:
Korektor je chybující člověk s lehce nadprůměrnými znalostmi stylistiky a pravopisu, který za svou práci dostává velmi špatně zaplaceno. Aby si vydělal aspoň na suchý chleba, musí zvládnout velké množství textu v šibeniční lhůtě. Svou práci dělá zbrkle, nepřemýšlí nad ní. Může si to dovolit, protože patří mezi božstvo. Co rozhodne on, je svaté. Nemilosrdně zasahuje autorovi do textu a ten hlupák musí zdůvodňovat, proč se mu daná úprava nelíbí.
Důkaz:
Známá překladatelka vyprávěla, jak se natrápila s jistou povídkou. Její pointa spočívala v nedorozumění, zapříčiněném překlepem v inzerátu. Strávila spoustu času hledáním českého ekvivalentu této chyby, aby následující děj dával smysl. Její práci dostal do rukou korektor, pak se strašně spěchalo a najednou byla kniha na pultech. Ona dáma ke své hrůze zjistila, že její pracně vymyšlené slovní spojení korektor opravil, protože to přece byla chyba.
Loni jedna moje kniha podlehla korektuře. Opravy jsem dostala nazpět ke kontrole. Jednalo se o formát PDF, takže jsem případné chyby (interpunkce, překlepy, které v původním textu nebyly atp.) nemohla jednoduše opravit, musela jsem ke každé chybějící čárce vložit komentář. Zjistila jsem, že dotyčná osoba svévolně změnila význam textu, celé pasáže překlopila do kurzívy, přepsala citáty, každou větu sousedící s přímou řečí upravila na větu uvozovací, jakkoli výsledek postrádal smysl („Udělala jsem,“ řekl.). Těch závad bylo hodně.
Upozornila jsem nakladatele, že korektor mi do textu chyby přidal, místo aby sem tam nějakou odstranil. Ten námitku uznal a poslal text jinému korektorovi. Pozor, teď přijde vtip. Poslal mu text již poškozený prvním pachatelem. Ani se neptejte, jak to dopadlo.
Mohla bych se rozepisovat, jaká muka zažívají další spisovatelé, ale nebudu jejich trable zveřejňovat.
Jen upozorním na obecně platný fakt. Knihy, které se v současné době dostávají na pulty, mají velmi špatnou úroveň pravopisu a stylistiky, přeloženo práce korektorů je obecně mizerná. Stížnosti na překlepy, hrubé pravopisné chyby, opakování slov a podobně jsou v komentářích na Databázi knih nejčastějším pláčem vůbec. Viz knihy milovaného Pratchetta – text geniální, překlad lahůdkový, mraky překlepů a chyb. Když už člověk natrefí na jednu publikaci, která tyto závady nemá, obalí ji do vatičky a každý večer políbí na dobrou noc, tak vzácná je to věc.
Závěr:
Spisovatelé, nespoléhejte na korektory. Naučte se pravopis a stylistiku, není to nic těžkého, a klenot si ze svého příběhu vybruste sami. Nikdo jiný to za vás neudělá.
Korektoři, pokud chcete s průměrnými znalostmi vydělávat slušné peníze prací, nad níž nemusíte přemýšlet, stoupněte si k automatické výrobní lince v automobilce.
Howgh.
Fejetony Ivany Novákové o tvůrčím psaní
knihy Ivany Novákové ke stažení
Jsi 1319. čtenář tohoto článku. Děkujeme.
- Fakt hodně vtipů - Vtipy pro vaší lepší náladu
Sama mám s takovými „korekturami“ zkušenosti. Občas to byly až humorné příběhy. Třeba když konečně vyšla kniha Podfuk v Marseille (Peter Mayle), nebyla jsem ji takřka schopná přečíst kvůli všem chybám. To jsem tedy nevydržela a napsala do nakladatelství, že bych jim doporučila, aby knihu v této podobě nabídli ministerstvu školství jako pomocnou učebnici českého jazyka s určením „Najdi na každé stránce 15 chyb a oprav je“. Neodpověděli (pochopitelně).
Jo jo některé dnešní knihy jsou co se korektur týče opravdu perly, protože když už i disgrafik, který by sám pro vlastní potřebu potřeboval kvalitního korektora, je schopen odhalit překlepy a gramtické chyby tak to už je opravdu na pováženou. Ale zase si říkám, že se mi vlastně otvírá možnost nového povolání hmmm….
Tragické je, že verejnosť máva o korektoroch skôr tie zmienené idylické predstavy. Súcitia s nimi, opovrhujú autormi, čo si „nedali povedať“, nesúhlas s korektorom sa berie ako znak autorskej nezrelosti. Áno, môže to tak byť – ale môže to byť aj naopak. Nie je dôvod, prečo by autor mal vždy byť ten zlý a korektor vždy ten dobrý.