Tahle kniha mi ležela nějakou dobu doma v polici. Koupila jsem ji na popud sympatické recenze, ale pak na ni jaksi „nezbýval čas“.

Když se ale na pultech knihkupectví objevila autorčina novinka Čas růže, dodala jsem si odvahu, ofoukla prach a začetla se do fantasy plné koní, abych zjistila, jestli mi Věra Mertlíková sedne.

„Myšlenka na útěk byla lákavá – ale věděl jsem, že s bílou klisnou mám naději zvítězit. Nevelcí maďarští koníci vypadali vytrvale. Šimla však byla o dobré dvě dlaně vyšší a já navíc o dost lehčí než druhý závodník.“

Příběh začíná ve Velikém městě Konstantinopoli kolem roku 930 našeho letopočtu. Horké prašné závodiště zvané hipodrom je přecpané lidmi a všichni vzrušeně očekávají hlavní závod. Mladíček Nikolas do něj vkládá mnohé naděje – profesní i milostné, neboť když uspěje, mohl by získat ruku vysněné krásky. Jenže osud rozhodne jinak a strašlivá nehoda zdemoluje půl ulice před hipodromem a Nikolase přinutí uprchnout.

Chlapec se však nevzdává svého snu. Chce závodit se čtyřspřežím a chce za manželku krásnou Helenu. Na útěku z města před rozzuřenými stánkaři, jimž nehoda zničila zboží, získá nepravděpodobné spojence a s nimi vyrazí na sever, na Moravu. Někde tam daleko v barbarských krajích žije prý baba, která má neobyčejné koně. A neprodává – dostanou je jen ti nejlepší, nejvěrnější a nejušlechtilejší muži. Nik je odhodlaný a jeho přátelé zas mají životní zkušenosti. Musí se to podařit…

Příběh se vine svižným, ale pohodovým tempem, navléká jednotlivé kapitoly jako korálky na nit. Celý koncept je spíš povídkový. Uzavřené a vypointované příhody prokládají úryvky z další povídky, která nakonec přinese klíč k celkovému obrazu. Tomu, kdo má rád románovou šíři zápletek, bude asi cosi scházet. Epizodní postavy tu málokdy hrají nějakou větší roli, mizejí v prachu cesty za kupeckým vozem. Možná to ale tím spíš pomáhá tvořit atmosféru kočovného života, kdy jsou aktéři stále na stezce, jen oni, vůz, ubývající čas a přibývající zkušenosti a zážitky.

Konstantinopol kolem roku 930. Jediné místo na světě, kde se ještě konají závody vozatajů. Tři přátelé na nebezpečné pouti za vítězným spřežením. Legenda o paní, která žije kdesi na severu a věrnou službu odmění nejrychlejšími koňmi ze svého stáda. A dávné prokletí, které nepomine, dokud hříšník třem lidem nepomůže ke štěstí.

V napínavé historické fantasy s motivy slovanských pověstí najdete nejen dobrodružný příběh, ale i věrné vylíčení dobového způsobu života spolu s fakty o jezdectví a vozatajství raného středověku.

Naskoč na vůz a pobídni koně vpřed.
Tohle je cesta. Za další zatáčkou můžeš potkat štěstí!

Atmosféra jde autorce na výbornou, mrazivé horské štíty, studená zima, slunné byzantské léto, všechno to člověk skoro cítí na kůži. A koně, krásní, silní, vytrvalí a věrní. Je zjevné, že toho o nich a o historii jejich soužití s člověkem autorka ví velmi mnoho.

Jazyk je krásný a elegantní, čeština využitá v široké škále slov a výrazů, spíše spisovná, někdy archaická, občas ji zpestří košilatá říkanka či expresivní výrazivo starého harcovníka Bojana.

Postavy tří poutníků jsou archetypálně vyvážené a přitom poctivě lidské. Mají své slabiny, přesto je dychtivý čtenář fantastiky může vnímat jako hrdiny. Bojují, milují, hledají nové příležitosti i sami sebe, vždy se jim ale dá fandit. Chlapec, muž a stařec nebo taky mudrc, kejklíř a bojovník. Nik nezná ze světa nic a Jaško s Bojanem zase až příliš. Jdou si pro kousek snu o lepším životě a potkávají původní střípky folklórních povídaček a pohádek oděné do moderního fantasy kabátku.

I nějaké té romantiky se jeden dočká, a ne málo a vůbec ne špatné. I když v propojovací povídce to spíš vypadá na ukázkový Stockholmský syndrom, což jaksi nemůže přehlédnout ani fanynka hodně naivní červené knihovny, kde se to únosy nevěst jen hemží… Závěr knihy je ale v tomto směru vyloženě povedený a možná i trochu láskyplně vtipný.

Vlastně je celá kniha taková dobromyslně milá a zanechá po sobě pocit pohody. Nevyhýbá se drsným stránkám života, ale ani se v nich nepitvá. Vždyť život je cesta a je potřeba jít kupředu.

Nechte se tedy pozvat na jízdu s ohnivým spřežením těch nejlepších koní na světě.

Vydáno: 2017, Straky na vrbě
Žánr: fantasy, román
Počet stran: 524
Ilustrace: Zdeňka K. Lukovská
Autorka obálky: Lucie Filimonová
Vazba: měkká, brožovaná

Jsi 1695. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Katherine Luka
Latest posts by Katherine Luka (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail