Renesanční umělci vynakládali značnou část svého úsilí na zkoumání starověkých památek. Pořizovali soupisy všech architektonických, antických forem a formulovali pravidla, která umožnila racionální zobrazení prostoru.

Filippo Brunelleschi svými slavnými objevy v oblasti perspektivy předurčil další vývoj umění. Ve dvacátých letech 15. století vytvořil první významnou renesanční památku, kopuli florentského dómu Santa Maria del Fiore. Brunelleschi připravil nástup velkých renesančních architektů. Jeho žák Michelozzo vyprojektoval palác Medici – Riccardi, který se pak stává prototypem florentských paláců. Leon Battista Alberti sepsal první moderně pojatá pojednání, která přispěla k šíření renesančního umění a stala se základními příručkami budoucích generací. V průběhu posledních desetiletí 15. století se renesance rozšíří, často působením florentských umělců, na území Itálie a odtud do celé Evropy.

Letohrádek Belveder
Letohrádek Belveder; Autor: Karen Blaha – originally posted to Flickr as Castle gardens, CC BY-SA 2.0, $3

V Českých zemích se renesanční umění rozšířilo v třicátých letech 16. století za vlády císaře Ferdinanda I., který k nám přivádí řadu renesančních mistrů z Itálie. Nové renesanční stavby jsou zdobeny sgrafity a arkádami. V Praze mezi nejznámější renesanční stavby patří letohrádek Belveder na Pražském hradě, Schwarzenberský palác na Hradčanech a rovněž letohrádek Hvězda na Bílé hoře. V některých našich městech se zachovala řada krásných renesančních domů, například v Telči, Prachaticích nebo ve Slavonicích.

V době renesance se už taky přestaly stavět středověké hrady a to zejména ze dvou důvodů: Jednak s rozvojem střelných zbraní tyto středověké pevnosti už neměly takový význam a pak, šlechta již chtěla žít v pohodlných renesančních zámcích. Některé gotické hrady tak byly přestavěny na renesanční zámky, ale vznikaly i nové zámky. K našim nejkrásnějším renesančním zámkům patří zámek v Pardubicích, Novém Městě nad Metují, Opočně, dále pak ve Velkých losinách a v Litomyšli, který byl rovněž zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Jsi 5086. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail