Výraz provincia původně označoval pravomoci římských úředníků, vysílaných na nově dobytá území. Za císařství se pak vztahoval i na samotné, nově dobyté území. Každá provincie obdržela základní směrnice, lex provincialis, které určily její hranice, rozdělení a privilegia. Správu provincie měli v rukou buď propraetoři nebo prokonzulové, kteří stavěli armádu, vybírali daně a prostřednictvím ediktů vykonávali zákonnou moc. Každý správce provincie měl k dispozici skupinu legátu jmenovaných senátem. Císařské provincie se nechal římský císař pod vlastní kontrolou a senátorské provincie pak spravoval senát. Řím se mohutně rozvíjel právě díky nesmírnému přílivu daní z provincií a neustálého pohybu lidí a zboží.

Líbil se ti tento článek? Přečti si i další ze série.

Jsi 2595. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Reklama zde napořád jen za 80 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail
KKnihy.cz doporučují: