Objevuje se řada názorů, které přilepují detektivním knihám obecně nálepku brakové literatury. Tedy literatury pokleslé, slušně řečeno „pro hloupé“. Tedy, že detektivní kniha našemu mozku nic nedá a jde o ztrátu času.

Já si dovolím zapochybovat. Jasně, detektivka z nikoho neudělá lepšího odborníka svého oboru (i když výjimky potvrzují pravidlo), ani vám neudá směr k lepší kariéře. Nelze však říci, že mozku není prospěšná. Mozek funguje podobně jako každý sval v těle a zlepšuje se tréninkem. A stejně jako u svalů není dobré mít trénink jednostranný. Ano, čtěte vzdělávací knihy, historické, poučné, fakta či myšlenky slavných. Doporučuji však číst i detektivky. Nebojte se, že jde o ztrátu času a váš mozek při tom bude zakrňovat. Naopak. Nejen, že si odpočine od běžné reality, zapojí se kreativní sféra mozku, ale hlavně bude přemýšlet (tedy trénovat se) zase jiným stylem oproti běžným vyjetým kolejím.

Na detektivkách totiž je nejzajímavější to, že většinou nevíte, jak skončí. A zážitek ze čtení pak umocňuje fakt, že nad rozuzlením sami přemýšlíte dopředu. Za již odhalených faktů odkrýváte zápletku spolu s hlavním hrdinou a vše si v hlavně mlčky a potají sumírujete a vyvozujete závěry, které zpřesňujete či vyvracíte v průběhu dalšího čtení. S každým přečteným odstavcem přemýšlíte, co bude na další stránce, co se stane a jak to může skončit.

Zjednodušeně řečeno, detektivky nutí u čtení přemýšlet a tedy nelze říci, že by mělo o ztrátu času. A kromě toho vzbuzují emoce a nezřídka se od autora dozvíte historické či oborové zajímavosti. Pochopitelně nemůžeme vychvalovat všechny kdy vydané detektivky či thrillery, jelikož knihu může sepsat takřka kdokoliv. Proto je důležité si knihu předem vybrat, ať už podle autora, recenzí či podle anotace a najít si pro sebe zajímavou. Čtení totiž musí bavit a trénink mozku či emoce je velmi příjemný bonus.

Tomáš Nárožný

Jsi 724. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail