Ach Yrso, Yrso…moje první seznámení s tebou a tolik otazníků. Duchařskou tématiku prostě miluji, ale tvůj styl je prostě výjimečný. Příběh napůl podložený skutečností mě nenechal ani na chvilku vydechnout. Mrazení v zádech a téměř zástava srdce v jistých pasážích…tleskám!

     Příběh se odehrává v drsné krajině severního fjordu. Což jsou vynikající podmínky k sepsání dokonalého mrazivého thrilleru. Opuštěná vesnice Hesteyri dostala příznačné jméno „vesnice duchů“. Tento přívlastek dostala jednoznačně právem.

     Věříte na duchy? Já ano a proto pro mě byla četba této knihy nervy drásajícím potěšením. Příběh má dvě dějové linie. Jedna se odehrává v opuštěné vesnici Hesteyri a druhá v Ísafjörduru a ani tam to čtenáře nijak šetřit nebude. Pojďme se vydat po stopách zemřelých, kteří nikdy nezapomínají a kteří čím déle na tomto světě bloudí, tím více ztrácí z lidského charakteru a stávají se z nich hrozivá stvoření.

První dějová linie:

Mladý manželský pár (Katrín a Gardar) a jejich přítelkyně Líf s psíkem Puttim, společně připlouvají na ostrov severního fjordu, do opuštěné vesnice Hesteyri. Mají v plánu tady zrenovovat jeden dům a udělat z něj turistickou chatu. V zimních obdobích je ovšem tato vesnice neobydlená, turismus zde roste až s příchodem teplejších dnů. Čí bláznivý nápad tohle vlastně byl? Tohle bohem zapomenuté místo působí tak stísněně, tak strašidelně, člověku to až nahání hrůzu. Kapitánovi lodi se tento nápad nějak nezdá a proto se jich zeptá, který dům to vlastně koupili. Když zjistí, o který konkrétní dům se jedná, jeho obličejové rysy náhle ztrácí na optimismu. Katrín si toho všimne a proto by ráda věděla, co o domě vlastně ví. Odpovědí jí je jen jedna strohá věta. “ O tom domě koluje spousta řečí. “ Bývalý majitel zmizel beze stopy, ale všechno má přeci nějaké vysvětlení nebo ne? Tento dům by mohl být zlatý důl a krásné rekreační místo, nač se nechávat zastrašit nějakými historkami. Gardar má prostě jasnou vizi a přes tu nejede vlak. Kapitán jim dá jednu dobrou radu, aby si nechali telefony vypnuté a zbytečně si je nevybíjely, kdyby byla potřeba nutně se někam dovolat. Poradí jim, kde najdou nejlepší signál a raději jim věnuje klíče od lékařského domu, který obstarává jeho sestra. Pro případ, kdyby se náhodou „něco dělo“. Načež se sklíčeným pocitem v žaludku odjíždí. Ihned po vylodění se přátelé společně vydají k domu, musí jít ovšem několikrát, protože s sebou přivezli hromadu stavebního materiálu. Proč se Katrín zdá, že je někdo pozoruje? Je možné, že by tam byl někdo s nimi?