Druhý český král Vladislav II.
První český král Vratislav II. a druhý český král Vladislav II. měli společné to, že jim královský titul byl přidělen pouze pro jejich osobu. Teprve Vladislavův syn, v pořadí třetí český král, Přemysl Otakar I. získal dědičný královský titul pro panovníky české země.
Vladislav II. ( asi 1109 – 1174 ) byl dvakrát ženatý a měl sedm dětí. Na trůn nastoupil v roce 1140 a vládl po dobu více než třicet let do roku 1172. V roce 1147 se s českým vojskem zúčastnil druhé křižácké výpravy, ale zásobovací potíže, boje s Turky, nemoci a jiné další překážky způsobily, že do Jeruzaléma tato česká výprava nedorazila. Dostala se někde za Cařihrad a koncem roku 1148 se zubožené zbytky vojska vrátily do Čech.
Královský titul udělil knížeti Vladislavovi císař Friedrich Barbarossa zvaný Rudovous Vladislav II. od druhé poloviny padesátých let 12. století udržoval dobré vztahy s mocným císařem Friedrichem Barbarossou. Ten byl nazýván Rudovousem. Vladislav mu přislíbil pomoc při vojenských taženích, zejména proti odbojným italským městům. Císař Svaté říše římské Friedrich Barbarossa taky Vladislava náležitě odměnil.
Na počátku roku 1158 byl na velkém shromáždění v Řezně Vladislav II. korunován na druhého českého krále. Na jaře téhož roku Vladislav se svým vojskem se přiřadil k vojsku Rudovousovu a vyrazili dobýt tehdy největší italské město Milán. Na válečné výpravě české vojsko statečně bojovalo a vedlo si znamenitě. V Miláně se šířila pověst, že Češi jsou lidojedi. Češi pak projevili smysl pro černý humor. Na klacky napichovali těstové figuríny a pekli je v blízkosti milánských hradeb na ohni, aby tak potvrdili svou pověst lidojedů. Město Milán pak raději požádalo o mír a za ten muselo zaplatit značnou sumou deseti tisíc hřiven stříbra a zlata. Vladislav se pak se svým podílem jednoho tisíce hřiven stříbra a zlata a velkou slávou vrátil domů. Ještě několikrát Vladislav poskytl české vojsko Rudovousovi, aby těžil z faktu, že český stát se stal opět důležitým činitelem v mezinárodní politice.
Na sklonku svého pozemského života již král Vladislav nevládnul žádnému království V druhé polovině šedesátých let Rudovous už služeb českého krále nepotřeboval. Vladislav si sice i nadále užíval lesku královské koruny, ale i když mu před lety bylo naznačeno, že český královský titul by mohl být dědičný, nestalo se tak. Císař měl už zase jiné oblíbence. Vladislav začal myslet více na své potomky.
Český král prosadil na salcburského arcibiskupa svého syna Vojtěcha a to bez svolení císaře. Rudovousovi se toto počínání krále sice moc nelíbilo, ale snad si vzpomněl na dřívější zásluhy Vladislavovy a ponechal Vojtěchovi vysokou církevní hodnost. Vladislav povzbuzen tímto úspěchem začal přemýšlet, kterak by na přemyslovský trůn dosadil svého syna Bedřicha. Vždyť dle platných zákonů na uvolněný přemyslovský trůn nastupoval nejstarší příslušník přemyslovského rodu a tím Bedřich nebyl. Vladislav tedy v roce 1172 abdikoval a na trůn uvedl Bedřicha. Král doufal, že Bedřicha na trůnu dodatečně schválí česká šlechta i císař. To se však hrubě zmýlil. Již v roce 1173 císař Bedřicha sesadil, neboť byl zvolen bez předchozího souhlasu císaře a české šlechty. Na trůn pak císař dosadil Oldřicha, který se ho zřekl ve prospěch staršího bratra Soběslava II., jenž byl před tím dlouhá léta vězněn. Císař s tím souhlasil a novým vládnoucím přemyslovským knížetem se stal Soběslav II. Zklamaný český král Vladislav II. dobrovolně odchází na panství Meerane do Durynska a zde taky 18. ledna 1174 ukončil svou životní pouť. Již přibližně dva roky před svou smrtí byl Vladislavův královský titul jen pouhou čestnou hodností, neboť nevládnul žádnému království, a české země se opět staly přemyslovským knížectvím.
Jsi 6085. čtenář tohoto článku. Děkujeme.
- Co možná nevíte o okrese Benešov - 12.11.2018
- Jak se bydlelo v Římské říši - 18.10.2018
- Měna v Římské říši - 2.9.2018
Napsat komentář