někdy mým životem projdou moc rychle, někdy zase moc pomalu.
co čert, to večeře.
vždycky je vychlemtám do dna, až se mi skvrny usazují na rtech.
někdy jsou něžní, někdy ne.
tu je vhod klobáska, jindy řízeček. nebo tatranka, café.
a po ránu na nohou pět masážních prstů.
opěvovat krém na pleť s teplýma ponožkama. whatever.

ale tady se to jede jinak, pane.
zouvat se nutno až v posteli, nebo na palandě. nebo na verandě!
nebo i kdekoliv jinde….
ráno vstaneme a pomalu se protáhneme. doufám, že se cítíte jako
právoplatná děvka.
trochu kečupu a bazalky, díky.

máš ránu po ránu. Ona je tady taky. řekla, že bez tebe nikam nepůjde.
ne, nemyslím si, že to je dobrý nápad. usmažila omeletu, čeká, že budu
pít z jejího prsu. myslí to v dobrém. byl to její nápad.
nedívej se tak na mne. nemůžu za to.

anebo víš co, tak já tu vinu vezmu na sebe. běž si sbalit a já budu křičet a hrát hysterku. nebo odejdi potichu, já budu taky zticha. nebo ještě nějak opačně.

čím víc nad tím přemýšlím, toho krocana jsme neměli zabíjet hned.
jeho smrt jsme si přecejenom mohli vychutnat. takovej krocan, to je hodně nevybitých emocí. no tak, jsem ochránkyně zvířat, stejně jako ty nebo Ona. podělíme se všichni.

i když to tak nevyznělo, byla v tom správná dávka perverze. někteří lidé prostě zabíjejí, protože se jim to líbí, a tak si vychutnají každý skřek oběti. a někteří do toho jenom tak bodnou, aby už bylo po všem. a pak za to jdou sedět. to my to děláme jinak, máme na to správnou povahu, mysl a vybavení. smějeme se sobě navzájem a naše vášeň se přenese i tam dolů. čekáme, jestli to vyjde i tentokrát, ale Ona nikdy nezklame. pasu se na náplni bolesti, když není moje.

je čas potrestat se. nech mě, ráda to udělám sama. přestaňme s legrací, jde o vážnou věc… nebudu se přece za něco, co se chystám udělat, trestat už předem. slyšíš?! beru na sebe všechnu tu vinu, ano, ale napřed mi nech teplé místo u ohně. máme tady kolínka a rajskou, anebo dokonce rozteklou nivu. miluju tu nivu, jak se roztéká a plave… je jako moje mysl, ta taky pořád někde plave. cítím se jak vyvržená na souš, která neexistuje.

tak dost, dost, dost. krásný letní den. civilizace. vzbudila jsem se až v noci, a tak jsem si objednala velkou pizzu. s láskou, jako kdyby mi ji přinesl někdo, kdo mi přeje k narozeninám. přinesl ji takový starší týpek, vypadal lehce přes 40. měl středně velký tetování na hlavě a na pažích. byl úplně nahej, přestože bylo -6. rozhodně nevypadal jako ty, ale možná by se ti líbil. někdy už zapomínám, že si na toho teplouše jenom hraješ. musíš platit nájem.

zase jsem se přejedla, ale pak jsem zavřela oči a byla zase u ohně. hvězdy jenom zářily, hlavně ty, který jsem si představovala. jinak byla temná noc a byla jsem sama. protože ty ses zvednul od ohně a šel jsi zabíjet sám. chtěla jsem jít s tebou, ale dveře se zavřely a vzduch byl medově zlatý. miluju ty chvíle, když se na mě vykašleš jenom proto, abys mohl splnit své povinnosti. vždycky jenom tak roztáhnu ruce a hledám v písku kamínky, který ti pak ukážu. mohla bych je vyleštit a udělat z nich třeba náhrdelník. mohla bych si myslet, že spolu slavíme Čínský Nový rok.

propiska už dopsala. takhle to tedy chodí, pane.
účet mi zde nechte, podívám se, až budu potřebovat, kolik vám dlužím.
za dalších 5 tisíc můžete být na internetu. stovka buzíků bude pozorovat, jak si to uděláte do skleničky. ne? rozmyslete se, taková nabídka se neodmítá.
a kdyby něco, opět vám zaplatím, abyste přišel.

vždycky je vychlemtám do dna, až se mi skvrny usazují na rtech.
někdy jsou něžní, někdy ne.
tu je vhod klobáska, jindy řízeček. nebo tatranka, café.
a po ránu na nohou pět masážních prstů.
opěvovat krém na pleť s teplýma ponožkama. whatever.

někdy mým životem projdou moc rychle, někdy zase moc pomalu.

autor. Šárka Turčeková

Jsi 4430. čtenář tohoto článku. Děkujeme.


Reklama zde napořád jen za 80 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail