Warning: Undefined array key "a" in /data/web/virtuals/119050/virtual/www/wp-content/plugins/podclankova-inzerce/gateway.php on line 2

Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. Po Karlu IV. náš nejznámější a oblíbený český král. Nebudu se zde rozepisovat o jeho hrdinských činech a slavných bitvách. Slavný král však byl taky jenom člověk a měl svůj osobní život své lásky, radosti a strasti. Tak si o osobním životě tohoto českého krále něco povíme.

Již jako chlapec byl velmi ambiciózní a toužil po moci. Ve svých čtrnácti letech se spojil z části odbojné české šlechty a bez vědomí a souhlasu svého otce českého krále Václava I. se v roce 1247 nechal prohlásit spoluvladařem a přisvojil si titul „mladšího krále.“ Dva roky trvala válka mezi starým králem a „mladším králem.“ V roce 1249 se podařilo šlechtě věrné králi Václavu I. odbojnou šlechtu porazit a šestnáctiletý Přemysl se vzdal svévolně přisvojeného královského titulu a požádal otce o milost pro sebe i odbojnou šlechtu. Bylo mu zčásti taky vyhověno, jen někteří odbojní šlechtici byli uvězněni, dva popraveni, a sám Přemysl pobyl nějakou krátkou dobu ve vězení na hradě Přimda.

Markéta na obraze v klášteře Klosterneuburgu; Autor: Hans Part, Volné dílo

V roce 1252 jako devatenáctiletý mladík uzavírá na hradě v Hainburku manželství s Markétou Babenberskou. Markétě v té době bylo nejméně 45, mnozí historikové tvrdí, že spíše 50 let. Vdova po římském králi Jindřichovi však patřila mezi nejbohatší nevěsty v tehdejší Evropě. Byla totiž dědičkou vévodství Rakouska a Štýrska. Tímto sňatkem tak Přemysl výrazně zvětšil rozlohu českého království, které teď dosahovalo takřka k Jaderskému moři.

V roce 1253 zemřel král Václav I. a Přemysl se stává českým králem Přemyslem Otakarem II. Jeho manželství s Markétou mělo spíše jen dynastický charakter, své osobní štěstí a snad taky lásku Přemysl nalezl po boku Anežky z Kuenringu, dvorní dámy královny Markéty. Anežce z Kuenringu se říkalo Palceřík, podle názvu krátkého účesu střiženého po mužském způsobu. Král měl s Anežkou tři děti, syna Mikuláše a dvě dcery Anežku a Elišku.

Na bohaté Rakousko a Štýrsko měly zálusk Uhry. V několika vítězných bitvách král Přemysl stvrdil svá práva k těmto zemím a již se necítil být nějak zavázán Markétě, však si přece tyto země vybojoval svým rytířským mečem. Psal se rok 1260 a český král požádal papeže, aby jeho tři mimomanželské děti uznal jako děti legitimní. Je sice ještě mladým králem, v té době měl 27 let, ale jeho žena se už blíží k šedesátce a žádného potomka mu nemůže dát. Dále pak namítal, že jako rytíř často bojuje a kdyby v boji padl, české království by zůstalo bez dědice.

Papež Alexandr IV. sice s českým králem vycházel dobře, ale rozhodl šalamounsky. Přemyslovy děti uznal za legitimní, ale zároveň zdůraznil, že Mikuláš ani jeho dvě sestry nesmí nabýt jakýkoliv práv vůči české koruně. Přemysl se i tak o své dětí dobře postaral. Pro Mikuláše založil ve Slezsku vévodství Opavské a své dcery pravděpodobně se slušným věnem provdal za šlechtice.

V roce 1261 začal Přemysl usilovat o neplatnost svého manželství s Markétou. V dubnu téhož roku uzavřel s uherským králem Bélou IV. „věrné spojenectví.“ Symbolem jejich spojenectví se měl stát sňatek Přemysla a Bélovou vnučkou, ohnivou, uherskou, přibližně dvacetiletou kráskou Kunhutou. Přemysl ukončil vztah s Anežkou z Kueringu, matkou jeho tří dětí, a svého biskupa požádal o vyslovení neplatnosti manželství s Markétou. Biskup mu vyhověl a důvodem neplatnosti tohoto manželství bylo, že Markéta porušila slib čistoty. Před sňatkem s Přemyslem totiž pobývala nějakou dobu v klášteře a zavázala se církevním slibem čistoty.

Když si ji Přemysl jako bohatou nevěstu bral za ženu, tak ničeho takového nenamítal, tento argument použil, až když se hodlal oženit s uherskou Kunhutou. Královna Markéta rozluce manželství nijak nečelila. Snad byla přesvědčena, že její odpor by byl stejně zbytečný. Markéta opouští pražský královský dvůr a odešla na své statky do Rakouska. Bývalá, byť nekorunovaná, česká královna Markéta zemřela v roce 1266. To však již byl král Přemysl několik let ženatý s novou českou královnou Kunhutou. O druhé ženě českého krále Přemysla Otakara II. si něco povíme zase příště.

Články ze série:

  1. První žena Přemysla Otakara II. – Markéta Babenberská
  2. Druhá žena Přemysla Otakara II. – Kunhuta Uherská

Jsi 5775. čtenář tohoto článku. Děkujeme.

Reklama zde napořád jen za Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Jiří Glet
Latest posts by Jiří Glet (see all)
Facebooktwitterredditpinterestlinkedinmail