Recenze: U. Poznanski - Pět

Jelikož mám rád geocaching a a rád čtu zamotané dektivní příběhy, jsem ideální cílová skupina pro knihu Pět, kterou napsala německá spisovatelka Ursula Poznanski v roce 2012. Ač jsem se o vydání této knihy dozvěděl před více než třemi roky, skončilo to se záložkou „možná přečíst“. Důvodem byla obálka. Nechci říci, že je přímo odpudivá, ale nadšení pro četbu ve mě v žádném případě nevyvlává. Ač je použitá pěkná podkladová fotografie, grafické úpravy jsou značně prvoplánové. první můj dojem, že se bude jednat o druhořadý laciný horor nebo jednoduchou detektivku pro dospívající, což jde ruku v ruce s předchozími knihami autorky a s jejím žánrovým zařazením do young adult. Zde už jsem se jako cílová skupina zdaleka necítil.

Až shodou okolností a díky akční nabídce jednoho prodejce jsem na knihu opět narazil. Před tím jsem však ještě prolétl rcenze knihy a když jsem se ujistil, že opravdu nejde o knihu určenou dospívajícím a dokonci kniha v hodnocení vedla dobře, pustil jsem se s chutí do čtení.

Příběh začíná přesně podle anotace – policie našla zavražděnou ženu, která měla na chodidlech vytetované GPS souřadnice. Tímto okamžikem je hlavní postava, vyšetřovatelka Beatrice Kasparová, vtažena do zvráceného hledání indicií k nalezení vraha. A co, že to najdou na souřadnicích? Geocachingovou schránku s nezvyklým obsahem a hádanku k další stage. Že nevíte, co je geocaching? Beatrice také ne a seznamuje se s ním během vyšetřování a to stylem, který snadno pochopíte a zároveň nikterak nezdržuje posun děje.

Celý příběh ja bravurně promyšlený, do určité míry i uvěřitelný a nejdůležitější je čtenářovo vtáhnutí do děje. Celý příběh odhalujete společně s Beatrice, skládáte dílky jeden po druhém, přemýšlíte na nimi a sledujete i myšlenkové pochody hlavní vyšetřovatelů. Souběžně s hlavním dějem blíže poznáváte i Beatrice, její myšlení a životní osud.

Možná právě díky dřívějšímu zaměření autorky na mladší čtenáře není kniha více „košatá“. Nikterak zvláště není vykresleno prostředí, vyšetřovací postupy a téměř žádný prostor není věnované vedlejším postavám. Ač autorka občas použila i jiný pohled než Beatrice, bylo to jen zřídka a pouze na náznak.

Jak tušíte, nezůstalo u jediné mrtvoly. Zda jsou však oběti náhodné nebo mají něco společného, odkryjete spolu s Beatrice až ke konci knihy. Nápaditý příběh nepostrádá napětí ani zajímavé rozluštění. Pokud máte rádi detektivky, thrillery nebo geocaching, knihu určitě doporučuji (nedejte na předsudky z obalu ani předchozí tvorby autorky).

ps. TFTH (Thanks For The Hunt) – Díky za lov